Krejčovství jako rodinné dědictví

Lásku k šití jsem objevila už v dětství. Měla jsem to štěstí, že jsem mohla trávit čas se svou prababičkou, která mě zasvětila do tajů krejčovského řemesla. Prababička mi při šití často vyprávěla fascinující příběhy o tom, jak během války opravovala uniformy německým vojákům. Tato zkušenost mě hluboce ovlivnila a inspirovala.

A jak to bylo dál...?

Když jsem se rozhodovala o své profesní dráze, řemeslné obory nebyly na vrcholu popularity. Přiznávám, že jsem se zpočátku styděla za svůj výběr. Vše se změnilo, když jsem obdržela svůj výuční list s vyznamenáním. Tento úspěch pro mě byl důkazem, že šití je mou opravdovou vášní a že jsem na správné cestě.

Prospěla s vyznamenáním

Překážky a nový začátek

Život mi přinesl nemálo překážek, včetně ztráty milovaného člověka a hlubokého vyhoření. Ale nikdy jsem se nevzdala. Díky obrovské podpoře mé rodiny a blízkých přátel jsem dokázala vše překonat a vrátit se zpět. 

Díky této zkušenosti jsem si uvědomila, že chci zpomalit a jít tak trochu proti proudu dnešní doby. Chci se vrátit ke kořenům krejčovského řemesla. 

Šití pro mě není jen prací nebo koníčkem; je to umění, které spojuje historii s přítomností. Každý kus, který vytvořím, nese v sobě příběh a kousek mého srdce.

Každý kus, který vytvořím, v sobě nese příběh a kousek mého srdce.